Naši předkové, chtějíce potomkům zachovati vědomost dějin důležitých, zaznamenali je
v bibli. Bylať tato svatá kniha našim praotcům nepostradatelnou průvodkyní životem. V ní čtouce poznávali moc moudrost a lásku Boží, z ní čerpali sílu v bojích a utrpení, ze svatých jejích slov prokmitovala jim v dobách souznění naděje lepšího života.
A do té bible zanášeli dědové naši svou lásku, radost, bolest a utrpení. Bohužel pohroma bělohorská vzala nám bible. Koniáš je pálil, naši je skrývali, cizinci je kradli a do své země odnášeli. A přece i z té doby najdou se dějiny jednotlivých rodů na deskách bible, též na deskách kroniky nebo i „nebeklíče“. Ale je těch zápisů málo a týkají se kolikrát jen jistého rodu. A přece je třeba, abychom dobře znali to, co našim předkům prospívalo a co jim škodilo, jako dobré bude těm, kdo po nás přijdou, aby znali co nás těšilo a co nás rmoutilo, co prospěch a co škodu nám přinášelo, aby znajíce to vše, následovali nás v dobrém,ale vystříhali se našich chyb.
Ministerstvo vyuč. a národ. osvěty vynesením ze dne 30.1 1920 nařídilo založit obecní knihu
pamětní.
Tomu vyhovuji: Sladký Vojt. Starosta
Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 13.4 1922 byl jsem já, Vojtěch Šimáně, správce
zdejší školy, ustanoven prvním kronikářem zdejší obce. Funkce této ujal jsem se dne 15. Července 1922. Narodil jsem se ve Vrčeni v č. 12. dne 28. 3. 1882. Vystudoval jsem učitelský ústav v Příbrami, působil jsem v Prádle, Řenčích, Letinech, Roupově, odkudž zúčastnil jsem se od počátku světové vojny, byl 2 polovině roku v zajetí v Rusku a sem jsem se přistěhoval koncem srpna 1920. Obec zdejší stala se mi milou již také proto, že odtud pochází můj otec z č. 1. a vážou se k ní milé vzpomínky na dětství.
Členy letopisecké komise jsou p. starosta Vojtěch Sladký č. 32, jeho náměstek p. Vojtěch
Skala č. 42 a obecní radní p. Vojtěch Skřivan č. 14.
Obec naše nyní čítá 67 čísel (číslo 27. schází) a v posledním sčítání lidu dne 16.3.1921. čítala
75 bytových stran a 387 přítomných obyvatel, vesměs národnosti české, dle náboženství bylo
336katolíků, 44 bez vyznání, 2 československé, 5 českobratrské.
Dle zaměstnání jsou obyvatelé většinou zemědělci, jež se rozdělují na 17 rolníků, 46 domkářů pak jest tu revírní správce p. Fr. Čadek od r. 1920, jeden panský a jeden obecní hajný, ze řemeslníků 7 tesařů, 5 pokrývačů, 5 krejčích, 1truhlář, 12 zedníků, 1 kupec, 1 kovář, 2 hostince a to p. Černýho č.62 od r. 1913 a p. Chodory č. 57 od r. 1903. Před tím byl hostinec v č. 48, jenž zanikl.
V obci jsou tyto spolky:
1, Sbor dobrovolných hasičů, jenž kromě výzbroje vlastní divadelní jeviště na
němž 2až 3x za rok hraje divadlo. Sbor založen byl roku 1869. Nynější funkcionáři jsou:
Starosta p. Voj. Sladký č.32, velitelem p. Josef Skala č. 46, jednatelem p. Frant.
Zahradník č. 52, pokladníkem p. Václav Skřivan č. 35. Sbor čítá 13 činných členů a
veden je dobře.
2, Hospodářský spolek založen roku 1902. Zabývá se společným nákupem hnojiv,
krmiv a p., opatřil si pomocí zemské subvence některé stroje a přednáškami a šířením
odborných časopisů stará se vzdělání členstva. Nyní je předsedou p. Vojtěch Skřřivan
č. 14., jednatelem p. Václav Herejk č. 28. Spolek čítá 18 členů
3, Strojní družstvo, jež zakoupilo si roku 1910 7koňský benzinový motor a čistící
mlátičku za 6800 K. čítá 14 podílníků vesměs rolníků. Vede ji p. Vojtěch Skřivan č.14.
4, Domkářský spolek strany sociálně-demokratické založen roku 1901. Spolek stará se
o politické vzdělání členstva, má některé hospodářské stoje (sečku a jetelák) jež
členům půjčuje a stará se a hájí zájmy svého členstva. Předsedou je p. Vojtěch Skala
č. 42, jednatelem p. Václav Čmolík č. 21. Spolek čítá 36 členů.
5, Organizace republikánské strany čs. Zemědělců, založena r.1904. Účelem jejím je
politické vzdělání členstva a hájení jejich zájmů. Předsedou je p. Václav Skřivan č. 35,
důvěrníkem je p. Josef Zrna č. 30. Spolek čítá 17 členů.
Katastr naší obce měří 732,23 ha, a z toho je 227,68 ha polí,77,81 ha luk, 369,01 ha lesů,
39,66 ha pastvin v majetku obce je 66,67 ha lesů, 25 ha pastvin, 5,44 ha polí, 1,90 ha luk.
Obec naše právem může se chlubiti pěknou školou, jež vystavěna v r. 1913 nákladem asi
60000 K. za starostování p. Vojtěcha Nového, č. 12. Stavitelem Kovaříkem z Č. Budějovic. Prvním správcem školy byl p. František Raymann, jenž tu plodně působil do r 1920, kdy odstěhoval se do Mileč. Škola je dosud jednotřídní a ve škole r. 1921/22. sepsáno v obci 72 školou povinných dětí, z nichž 60 navštěvuje školu zdejší, ostatních 12 navštěvuje školy vyšší.
V obci naší je „Husova obecní knihovna“ čítající 52 svazky. Nachází se ve škole a knihovníkem jsem já. Knihovna dostává každým rokem podpory od obce. Tak v r. 1921 dostala 100 K. V zimě je hojně využívána.
Na návsi stojící kaplička dle odhadu pamětníků vystavena asi před rokem 1850.
Smutno bylo v obci naší, když v r. 1914 nastala světová vojna a odešlo z naší obce na vojnu
130 mužů (od 18-50 let). Také doma ostavším v průběhu světové vojny bylo mnohé zakoušeti.
V některých rodinách uhostila se bída, hlad, nelítostnými rakouskými úřady bylo vymáháno obilí, krmivo, dobytek bez ohledu na potřeb hospodáře. V každém stavení dnes ukazují důmyslnou skrývačku na obilí před hledajími rekvisicemi. Ještě přebylo však ve městech. Stávalo se, že z daleka ze měst lidé přicházeli a prosili o odprodání bochníčku chleba, jejž však jim četníci na cestě k nádraží vzali. Drahota vzrůstala a množství peněz tak podnítilo (mluvím všeobecně, ne tedy o obci naší, kdež jsem poměry v tomto ohledu nepoznal) chamtivost některých lidí, že pro bídu druhých nebylo citu.
Zvláště křiklavé výstřelky jednotlivců často pak generalizovány celému venkovu a nastala nenávist mezi venkovem a městy jež cítí se podnes.
Přišel radostný den 28. října 1918, převrat, mír Rakousko se rozpadlo, po 300leté porobě
přišla opět vláda věcí našich v ruce naše. V naší obci historický tento den takto oslaven:
Když přišla zpráva o převratu, konán průvod podvečer za účasti škol. Dětí, hasičů a všech
občanů do „Čihadel“, kdež vznícen oheň a za pění národní hymny „Kde domov můj“ a „Hej Slované“, naházeny doň všechny obrazy Habsburků. Místní hudebníci hráli pak v hostinci p. Černýho č. 62 a byla radost všeobecná. Titulky šlechtické zrušeny a zákonem o pozemkové reformě zabrána jim má býti půda. Zatím velkostatky nuceny část půdy pronajmouti drobným zemědělcům. U nás pronajata „Dubná“. Z front přicházeli pak vojáci ke svým rodinám, vraceli se vojáci ze zajetí. Smutno však bylo v chalupách v nichž oplakávali ve vojně padlé.
Jsou to: Václav Holý č. 9., Václav Mašek č. 33., Vojtěch Polívka č. 38., Vojtěch Vozka č. 55.,
Josef Holý č. 2., Josef Velíšek č. 34. jako legionář v Rusku, Martin Velíšek č. 34., Jan Velíšek č. 34., Václav Kolář č. 23., Václav Vítek č. 37. A František Nový, čeledín z č. 6. Nejvíce tedy postiženo č. 34, odkudž Václavu Velíškovy padli 3 syni. Z invalidů nejvíce postižen Václav Čmolík č. 21., jenž odňata nad kolenem jedna noha.
Drahota po vojně ještě stoupala. Největší drahota byla v r. 1919 a 1920.
Zde malá ukázka:
Dle panského zákona a dlouholetých nájemcích polí připadlo našim domkářů 70ha panské
půdy ,,Na psinách“ (směrem k Srbům), jež na podzim r.1920 byli inženýrem Horou z Plzně vyměřeny a v zimě r.1921 zaplaceny a to VII.tř. za 1ha – 1260K, VI.tř. za 1ha – 1600K a V.tř. za 1ha – 1800K.
Na jaře r. 1921 dal p. starosta Vojt. Sladký vysázeti při silnici k Přešínu a Smětalkům štěpy.
Při oslavě 28. října 1921 na návrh p. starosty a můj usneseno postaviti místním padlým ve
vojně pomník. Zvolen komitét, jehož předsedou je starosta p. Vojt. Sladký, jednatelem a pokladníkem p. Václav Herejk, č. 28. Dnes již máme naň přes 6000 Kč. V zimě r. 1921 upravena náves a cesta přes náves jdoucí.
Na jaře letošního roku (1922) byly v obci tyto novostavby: V čís. 1. Jan Šimáně postavil nový
chlév, v č. 30. Václav Zrna nové stavení mimo krov, Frant. Motl č. 67. Postavil si nový domek, Josef Zahradník č. 52. Postavil novou stodolu,a Matěj Šelmát st. staví si u ovčína domek, jež bude mít čís.68.
Zvláštní bylo v r.1922 počasí. Zima byla neobyčejně krutá, sněhu mnoho, koncem února se
oteplilo a bylo teplo do 19.března. Pak nastaly vánice a sníh zůstal ležeti do 20.dubna. Začalo se síti až v květnu. Pak nastalo neobyčejné sucho. Větší déšť nepřišel až v polovině července. Sena bylo málo a ještě nutno jím dosazovati v nedostatku zeleného krmení. I z rolnických usedlostí chodili na svlačec do bramborů, jenž přidáván k slámě na řezanku. S obavami očekává se zima. Obilí, zvláště jaře, jsou velmi špatné. Ceny dobytka klesly a není pamětníka takové bídy o krmení. Co toto píši (11.srpna) je počasí opět deštivé. Budou obavy, jetele ve strniskách a hrachy s horčicí namnoze do strnisek zaseté. Snad to trochu bídu o krmení zmenší. (Dopisuji 31.prosince 1922). Prazvláštní byl tento rok. Na jaře nebylo možno zasít pro veliké mokro, pak až do poloviny července neobyčejné sucho a od poloviny července
až do konce roku mnoho deště a mokra. Nebylo možno skliditi ovsy, otavy, hrachy, lidé navezli si ovsů a otav nedoschlých, jež pak po půdách dosušovali. Viděl sem po posvícení vézti domů teprve hrách a před 1.listopadem otavu, suché to však nebylo.
Dne 10.září 1922 prodával v dražbě Vojtěch Zrna z Plzně svoje tři kousky pole, jež dostal se
svojí ženou od č.1 a od svého otce z č.30. Pole na Hlavsovině s loučkou v úhrnné výměře 53 a 6m2 koupil Josef Otec č.40 za 10.050K, pole ,,pod Stoky“ ve výměře 34 a 71m2 koupil Václav Kácha č.52 za 9.350K a louku na ,, Z “ ve výměře 12 a 41m2 koupil Václav Černý č.62 za 7.950K.
V zimě 1922-23 scházeli se každou neděli odpoledne ve škole v prázdném kabinetu dorostlí
hoši a děvčata a cvičili jsme 4hlasné zpěvy.
Na jaře 1923 ustaven při hasičském sboru dorost tj. 11 hochů 14 – 15letých , oblečeno
v hasičský pracovní stejnokroj a vycvičeno.
20.5.1923 sehrál jsem se škol. Dětmi pohádku se zpěvy ,,Zakletá princezna Zlatovláska“.
Hudbu také obstarali škol.hoši. Čistý výnos 349K věnován na zakoupení knih do žákovské knihovny.
Práce a starosti nám dalo postavení pomníku padlým ze světové vojny na naší návsi. Pomník
postaven dle náčrtku zdejšího rodáka z č.30. P.Jana Zrny, konstruktéra Škodových závodů v Plzni ve slohu kubistickém z čižické žuly firmou Egermayera v Plzni za 10.450K. Přilba na pomníku značí římskou přilbu. Společným úsilím všech postaven pomník v neděli dne 8.července 1923. Radost bylo pohleděti na svornost všech. Hospodáři jezdili pro materiál na úpravu pomníku a návsi a ostatní domkáři pracovali ručně při jeho stavbě na úpravě okolí. Největší zásluhu o tento úspěch má energický p.starosta Vojtěch Sladký č.32. Mnoho práce vykonal stavitelský asistent p.Jaroslav Šmíd č.49,jenž vše vyměřil, náčrtek na hradbičku udělal (ta je z modřínu a napouštěná) a všechny síly své úspěchu věci věnoval, podobně tesař p.František Zahradník z č.52 mnoho práce vykonal. Z rolníků nejvíc for udělal pokladník komitétu p.Václav Herejk z č.28. Já měl na starosti uspořádání slavnosti.
Pomník před odhalením
15.7.1923 v neděli byla slavnost odhalení pomníku. Počasí bylo nádherné, vesnička naše
oděla se v slavnostní háv, prapory vlály, všechno obíleno, čerstvě obarveno, umeteno, pískem
posypáno, při vchodu do obce postaveny brány. V půl páté p.Jan Šmíd z č.49 vystřelil několik velkých ran jako budíček. V deset hodin za účasti mnoha hostí z okolí začala slavnost. Za střelby zahráli hudebníci fanfáry ze Smetanovy opery ,,Libuše“. Pak byla slavnostní scéna ,,14.července 1420“ (uvítání Žižky a husitů po bitvě na Vítkově husitskými ženami). Já jsem předem objasnil význam oné bitvy, pak z č.6 vyšly husitské ženy, hovořily o bitvě na Vítkově na čež vyjel naproti z cesty mezi č.12 a 14 za zpěvu ,, Kdož jste boží bojovníci“ průvod se Žižkou na bílém koni, 6 hejtmanů na koních husitský vůz s bojovníky, pěšáci, vše v historických krojích. Přiložená fotografie se nezdařila a nevyjadřuje krásu své scény. Scéna jistě každého opravdu česky cítícího člověka dojala. Žižka byl ženami vítán jako osvoboditel národa, načež on případně odpověděl. Zvláště vysloven shromážděním souhlas s jeho slovy, že jako Zikmund poražen palcákem, Řím nejvíce se bojí pravdy, že jedině pravda je nejlepší
zbraň proti němu. Nejvýznačnější úlohy hráli a to první ženu husitskou paní Zrnová, Žižku pan Jaroslav Šmíd a práče p.František Zahradník. Scéna se všeobecně líbila a v Mitrovicích ji pak dělali při odhalení pomníku také podle nás. Po scéně slavnostní řečník p.profesor vyšší hospodář školy v Klatovech Machník přednesl velmi pěknou a případnou řeč. Pak přednesl náš zpěvácký spolek čtyřhlasně píseň „Kdo za pravdu boží“ a po něm přednesly básničky školní děti Máňa Šmídová a moje dcerka Máňa. Po té zahráli hudebníci pochod a z č. 28 vyšel průvod vedený legionářem p.Václavem Skřivanem z č.35, sestávající z děvčat v národních krojích, za nimiž šli legionáři místní a z okolí. Průvod utvořil kol pomníku skupinku. Pak zapěli jsme čtyřhlasně naši hymnu ,,Kde domov můj“ za zvuků střelby, hudba zahrála ,,Nad Tatrou sa blýská…..“
Před hasičským skladištěm na návsi
Před číslem popisným 12
Na cestě před obecní školou
Dne 11.6.1924 vyhořel domek čp.11 p. V.Matasovi v Sedlišti. Téhož roku prováděn příděl
pozemků od velkostatku Zelená Hora jednotlivým občanům.
Za přispění p.starosty V.Sladkýho a p.ř.uč.V.Šimáně vysázena obecní stráň ,,Voklik“ 130
vysokokmennými štěpy čtyř druhů: Boskopské, reneta Baumannova, reneta bleinheimská a jablko gravensteinské. Vypěstovány byly v okresní škole plzeňské.
Dne 11.srpna 1925 strhla se nad zdejší krajinou nevídaná průtrž mračen. Mnoho vody
přivalilo se o jedenácté hodině v noci ze smětalského lesa, odkudž přineslo sebou klády, jež nastavily vysokou barikádu přes silnici, vedoucí k Přešínu. Voda přišla tak náhle, divoce a v takovém množství, že brala sebou vše, co jí v cestu přišlo, vymílajíc hluboká koryta nejen v polích, ale i v cestách a silnicích. Sahala asi do výše pasu člověka.
V roce 1925 postavil p.Václav Skala domek čp.70 kde si zřídil obchod p.Bohumil Cipra.
Vojtěch Šimáně správce školy zdejší, první kronikář, ztěží dokončil popsání slavnosti odhalení
pomníku padlým, jsa mimo nadání zbaven útrap tohoto světa. Onemocněl začátkem léta 1925
zánětem bederního obratle. Říkalo se, že si tu nemoc přivodil při požáru domku č.11, kde pomáhal, ale jisto jist, že nějaká záludná nemoc hlodala na jeho zdraví již dříve. Zemřel dne 16.listopadu 1925 a pohřben 19.listopadu na hřbitov vrčeňský. Zanechal tu opuštěnou ženu a dvě dcerušky. Pohřbu se zúčastnilo žactvo a občanstvo zdejší jakož i učitelstvo okresu nepomuckého. Na prahu školy rozloučil se s ním jménem žactva, občanstva a Jednoty učitelské z.správce školy F.Sikyta. Za sbor dobrovol.hasičů promluvil velitel p.V.Skřivan.
Od 1.září 1926 ustanoven def.správce školy F.Sikyta, def.uč.ve Vrčeni. Převzal po svém
předchůdci správu školy a kroniku, v níž pokračuje. Narodil se 5.1.1898 v Dubenci, okres příbramský. Maturoval v r.1917. Na vojně byl od 12.února 1917 do listopadu 1918. Jakož učitel působil od 1.1.1919 ve Skašově, Kbele, Libákovicích, Pteníně, Vrčeni, Nepomuku, od 1.září 1925 v Sedlišti.
Přes okresní silnici k Přešínu vystavěny byly 2 kanály z cementových rour, ježto staré při
povodni v r.1925 se neosvědčily.
Dne 9.července 1926 strhla se veliká průtrž mračen, trvající asi půl hodiny. V deseti minutách
bylo vše pod vodou, sahající po kolena. Lidé na polích pracující neměli ani času odběhnouti podpřístřeší.
Toho roku vystavěli si domky p.Josef Matas čp.11 a p.Václav Moravec čp.71.
V podzimu r.1926 provedla fa Wess z Plzně instalaci elektrického vedení v obci na mnoha
místech. Ve škole bylo zavedeno el.vedení na pět žárovek. Rozpočet činil 850K pro školu.
„Foto ŠoBR“
Bromografie Věštín
Sedliště před elektrizací
Žactvo jednotřídní školy v Sedlišti ve školním roce 1926/27.
V neděli večer 23.1.1927 sehrálo žactvo zdejší školy počtem 40 za vedení správce školy
F.Sikyty a jeho choti pohádkovou divadelní hru od J.Sousedíka ,,Perníková chaloupka“. Výprava i souhra zvláště se vydařila a proto všeobecně líbila. Čistý výnos věnován na žákovskou knihovnu adobročinné účely.
Dne 27.května byly v N.S. volby presidenta republiky. Významného toho dne vlály prapory
stát.barev na budově školy. Celý československý národ s nadšením přijal zprávu, že znovu zvolen T.G.Masaryk.
Toho roku byl zdejší kraj ušetřen od živelných pohrom. Nebezpečí krupobití bylo stále na
obzoru, ježto na mnoha místech v Čechách potlouklo takové síle, že na polích zůstala jenom drť. Úroda byla v místě nevídaně krásná a za příznivých podmínek byla také z polí odvezena.
Obecní cesta, vedoucí ze středu vesnice kolem čp.71 a 48 byla vydlážděna. Na ,,Na kovadlině“,
,,Chvojkách“ a u ,,Půdvorovic ouvaru“ byly vysázeny velké plochy tříletými smrkovými sazenicemi. Bývalá lesní louka nad ,,Palackých mytí“ byla také osázena.
Při obecních volbách kandidovala Čsl.sociálně demokrat.strana dělnická, Republikánská strana zemědělského a malorol.lidu a Domoviny, Komunistická strana československa. Tedy celkem tři strany. Sociálně demokr.straně připadlo 7mandátů, Republikánské 3mandáty a Komunistické 2mandáty, dohromady 12 členů obecního zastupitelstva. Volba starosty, jeho náměstka a 2 radních konala se 6.listopadu 1927 dopoledne. Starostou obce, zvolen Vojtěch Sladký, domkář v Sedlišti čp.32, náměstkem zvolen Vojtěch Skala, domkář v Sedlišti
čp.42, radním zvolen ze strany republikánské Josef Zrna, Sedliště čp.30 a ze strany komunistické Václav Čmolík, domek čp.21.
V roce 1927 v podzimu vyměřeny byly znovu pozemky z přídělového řízení na státní garanci
evidenčním geometrem z Horažďovic.
V roce 1928 byla velice mírná zima, málo sněhu. Jaro přišlo brzo. Ranná a bujně vzrůstající
vegetace byla silně poškozena pozdními mrazíky, takže mnoho květu pomrzlo. Po celé léto téměř půl roku nepršlo, bylo veliké sucho. Obilí většinou spíše uschlo nežli dozrálo. Byl velký nedostatek vody, zvláště pitné. V důsledku těchto nepříznivých podmínek bylo málo píce, zeleniny a ovoce. Dobytek zlaciněl a při špatné vyhlídce na zimní krmení prodáván pod cenou.
Vojenské manévry byly v srpnu v okolí zdejší obce. 38.pluk pěší byl zde ubytován. Velitelství
pluku, vojen.kancel. a prapor umístěny v budově školy. Druhý den odpochodovalo vše směrem k Lukavici.
Rok 1928 byl celý ve znamení jubilejních oslav našeho národního osvobození. Desetileté
výročí našeho vysvobození ze jha třistaleté poroby bylo oslavováno i v těch nejzastrčenějších
vesničkách naší republiky.
V neděli 24.června 1928 uspořádána byla ve škole výstavka žákovských prací a učebních
pomůcek, znázorňující deset let práce svobodné školy. Byla zdejším občanstvem četně navštívena. Před zahájením výstavky byla schůze s rodiči, v níž správce školy promluvil o významu svobodné školy národní.
28.říjen 1928 byl oslaven ve škole. Večer sehrálo žactvo dětskou divadelní hru, jejiž děj připíná
se k tomuto pamětnímu dni: ,,Pohádka o české duši“. Účast občanstva byla velice pěkná.
Volby do okresního a zemského zastupitelstva provedeny byly 2.prosince 1928. Při volbě do
okres.zastupitelstva obdržela Českosl.str.živnost.obchod. 1hlas, Národ.social.4hl, Komunistická 8hl, Lidová 2hl, Národ.demokr. 6hl, Zeměděl.47 hl, Sociál.demokrat. 109hl. Bylo celkem 7 kandidát.listin.
Při volbě do zem.zastupitelstva: Národ.social. 7hl, Zeměděl. 46hl, Lidová 2hl, Obchod. 1hl,
Národ.demokracie 5hl, Komunistická 6hl, Sociálně demoktarická 108hl, Něm.lidová 2hl.
V letošním roce měla obecní Husova knihovna 32 čtenářů a 280 výpůjček. Čítá celkem 167
svazků. Obec přispěla obvyklým každoročním příspěvkem 200K. Knihovníkem jest zdejší říd.uč. F.Sikyta.
Podle výkazu místní osvětové komise byly v naší obci pořádány v r.1928 dvě přednášky
všeobecně výchovné, 1 odborná, 3 ochotnická, 2 loutková divadelní představení a 2 žákovské besídky.
Letošní zima svojí krutostí a úporností, na níž bude dlouho vzpomínáno, zasáhla hluboce
současného života. Není pamětníka tak krutých mrazů, jakých jsme zažili letošní zimy.
Pořádná zima začala sice až o vánočních svátcích, ale za to trvala dlouho. Celých sedm týdnů trvaly tuhé mrazy, dostoupivší u nás až -38°C. Časté vánice a mnoho sněhu, který trval až do nejpozdějšího jara prodloužilo zimu tak, že jsme se nemohli dočkati jejího konce. Veškerá doprava uvázla. Nemoci různého druhu se rozmáhali mezi lidem. Ptactvo, zvěř i srnčí mrazem hynulo. Projevil se nedostatek paliva, který měl za následek zavření některých škol v okolí. V důsledku tuhých mrazů nařídilo mšano pod č.jed.919 pres. Z 16.2:, aby na všech školách vůbec bylo zastaveno vyučování počínajíc 18.2. až do 24.2.1929. Ježto se povětrnostní poměry nezlepšily, nařízeno prodloužení tohoto prázdna až do konce února 1929. U nás bylo vyučováno opět 1.března t.r. S palivem se ve zdejší škole úplně vystačilo.
Letošní zimy budeme ještě dlouho vzpomínati se skrytým přáním, by se v takové krutosti již nikdy neopakovala. Její následky byly patrny teprve v létě na ovocném stromoví, jež dobře z jedné třetiny poschlo. Ostatní stromoví, které přestálo tuhé mrazy, bylo sužováno spoustou mšic a různých příživníků. Úroda veškerého ovoce byla proto podprůměrná.
Dne 6.května zemřel zdejší výměnkář Josef Chodora z č.6 ve stáří 77let. Býval také starostou
zdejší obce a těšil se vážnosti našeho občanstva. Zvláštním řízením osudu odešel za ním na věčnost ještě téhož roku jeho syn Vojtěch, majitel jmenované usedlosti. Přišel k těžkému úrazu dne 15.listopadu tím, že přišla mu noha ve stehenní části do ozubených koleček řezačky, poháněné elektromotorem. Rozdrcená noha byla mu v plzeňské nemocnici amputována. Těžce zraněný však nevydržel hrozné to utrpení. Zemřel již v neděli 17.listopadu. Pohřben byl na hřbitov vrčeňský za veliké účasti občanstva a míst.sboru dobrovol.hasičů. Bylo mu 50let. Budiž čest jeho památce!
Dne 5.května byla vykonána volba předsedy a místopředsedy místní školní rady. Předsedou
zvolen správce školy F.Sikyta a místopředsedou F.Vaník. Ostatní členové místní školní rady jsou: E.Pirklová, ind.uč.J.Vrátník, V.Skřivan, V.Velíšek. Náhradníci: F.Zahradník, J.Zrna a V.Čmolík.
V měsíci květnu bylo mnoho bouřek a často pršelo. Dne 9.května napadlo za veliké vichřice a
bouře mnoho krup, které otloukli mnoho rozvíjejících se pupenů stromů. Na svahovitých polích vymleta vodou hluboká koryta. Jinak na polích byla způsobena kroupami škoda jenom v menší míře.
Počasí ve žních bylo ideální. Úroda krásná, velice pěkně sklizena. Jenom četné bouře
s vichřicemi natropily značných škod ve stromoví a zahradách a na alejích. V lese vykáceno a
zpřelámáno bylo mnoho kmenů.
Pozemky usedlosti č.13 patřící Jos.Černýmu byly rozděleny do nájmu na 6let a pozemky
Tom.Rojíka č.4 u části. Nájem rozešel se mezi zdejším občanstvem.
Dne 27.října 1929 vykonány byly volby do poslanecké sněmovny a senátu. V naší obci volilo
do poslanecké sněmovny 100mužů a 103 žen, celkem 203. Obdrželi: Komunist.str. 1hl, Národ.soc.7hl, Sociálně demokr. str.děl. 113hl, Lidová 3hl, Rep.str.zeměděl. 68hl, Živnost 8hl.
Do senátu volilo 85mužů a 90žen, celkem 175. Obdrželi: Komun. 2hl, Nár.social. 5hl, Sociál.dem. 99hl, Str.lidová 3hl, Repub.str. zeměděl. a malorol. 56hl, Živnosten. 16hl.
Při školním zápisu na začátku školního roku 1929/30 bylo zapsáno 60dítek povinných
k docházce do zdejší školy. Proto místní školní rada podala žádost zemské školní radě o zřízení zatímní postupné třídy při zdejší jednotřídní škole. Dík intervenci poslance a zem.inspektora Vojty Beneše byla zatímní postupná třída povolena. Vyučování ve dvou třídách začalo 5.listopadu 1929. Veliký díl zásluho uskutečnění zřízení této třídy nutno přičísti místní organizaci sociál.demokr. a p.starostovi Vojtěchu Sladkému, který všestraně podporoval jednání, jež za tímto účelem vedl předseda místní školní rady a správce školy F.Sikyta.
V nově zřízené druhé třídě pověřena vyučováním výpomocná učitelka sl.Marie Šílová ze Škvrňan, jež složila zkoušku učitelské dospělosti r.1927 v Plzni. Ubytovala se u Vítků v čp. 56.
Do obecní knihovny přibylo v tomto roce 9svazků. Čtenářů bylo 37 a počet výpůjček 306.
Několik svazků bylo opatřeno novou vazbou. Obec přispěla na kroniku celkem obnosem 250Kč.
V tomto roce bylo pořádáno v naší obci několik zábav, 1 výlet, 3 přednášky, 2 divadelní
představení a 2 žákovské besídky.
Tato kronika bylo vložena k veřejnému nahlédnutí občanstva na obecním úřadě v Sedlišti od
10.března do 24.března 1930.
Zima v roce 1930 byla velice mírná, většinou bez sněhu. Největší mráz -7°C. Málo sněhu
zavinilo vymrznutí osení. Jaro se přihlásilo velmi brzo, ale pro veliké sucho tráva nerostla, stromy dlouho nerašily.
Místní osvětová komise, sbor dobovol.hasičů a soc.dem.str.děl. uspořádali dne 6.března 1930
v host.pana J.Chodory ,,Oslavný večer“ se zpěvy a recitacemi žáků zdejší obec.školy a přednáškou ř.uč.F.Sikyty: ,,Život, působení a význam pres.T.G.Masaryka“. Oslava měla velmi zdařilý průběh a neobvyklou účast zdejšího občanstva.
Obecní zastupitelstvo v Sedlišti ve slavnostní schůzi 7.března 1930 konané na počest 80.narozenin pres.Masaryka, usneslo se na tomto projevu:
,, Zdravíme památný den 80.narozenin požehnaného života našeho drahého pres.T.G.Masaryka. Osvoboditeli náš, přejme Ti z hloubi svýh srdcí, abys ještě dlouhá léta byl zdráv, spravedlivý vůdce našeho lidu, zastánce pokroku a demokracie, milovaný
presiden československé republiky.“
Ve škole byla uspořádána oslava 7.března o 9h.dopolední v I.třídě, jež k tomu účelu byla vyzdobena, sešlo se veškeré žactvo a hojně občanstva. Slavnost zahájena přednáškou říd.učitele a vyplněna dvojhlasnými zpěvy, pozdravy to presidentovi, recitacemi žáků a zakončena stát.hymnami. Po slavnosti byla ve škole beseda žákovská, jež byli přítomni rodiče dítek. Žactvo předvedlo tanečky se zpěvy, přednášelo, vyprávělo a sehrálo různé scény. Rodičům dána příležitost prohlédnouti si práce žáků a zařízení školy.
Dne 13.dubna 1930 sehráno bylo dětské divadlo ,,Krakonoš“. Z čistého výtěžku zakoupeny
školní pomůcky a část zaslána dobročinným účelům.
Znovu vysazovány byly na hasičském letním cvičišti stromky, které roku loňského se nepřijaly.
Toto místo bylo celé ohraženo latěmi. Na návsi kolem pomníku zasadily školní děti 4 lípy. K pomníku zasadil správce školy 2 keřové růže.
Pro školní rok 1930/31 byla znovu povolena zatímní postupná třída při zdejší škole. Celkový
stav žactva, zdejší školu navštěvující, dostoupil počtu 66. Zatímní postup.třídu vyučovala po celý školní rok sl.Blažena Mašková z Plzně.
Obecní knihovna sčítá 186 svazků. Zájem o četbu trochu poklesl přesto, že vzmáhající se
nezaměstnanost měla by býti příčinou pravého opaku. Obec přispěla na zakoupení knih obnosem 200Kč. Z toho bylo pořízeno 9 svazků.
V roce 1930 byla ve zdejší obci sehrána 4 divadelní představení, pořádány 4 oslavy, 4
přednášky a 3 žákovské besedy.
Usedlost čp.6 koupil p.Václav Kovář, který se do zdejší obce přistěhoval z Druztové u Plzně v
lednu 1931.
Zima v roce 1931 byla velice mírná, ale nesmírně dlouho trvající. Jaro bylo suché a nevlídné.
Začátek léta parný, bez dešťů. Hojné deště přišly do nejpilnějších žní, které se tím hodně zdržely. Po celé léto bylo vesměs málo píce, čímž dobytek značně zlaciněl. Mnoho hospodářů bylo nuceno kopovati slámu a píci na zimu.
O hlavních prázdninách byla obílena celá škola malířem J.Kašparem z Nepomuku. Všechna
okna z vnějšku opatřena znovu fermežovým nátěrem, rovněž i dveře u vchodů. Veškeré okenní tabule vnější znovu zakytovány. Opravy tyto vyžádaly si značného nákladu.
Zatímní postupná třída při zdejší škole byla znovu povolena na škol.rok 1931-32. Počet žactva
zdejší školu navštěvující dostoupil čísla 67. Zatímní postup.třídu vyučovala sl.Blažena Mašková z Plzně.
Obecní volby v naší obci konaly se v neděli dopoledne dne 27. Září 1931 v hostinci p. J.
Chodory. Kandidovali 2 strany :Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Domoviny domkářů a malorolníků a Československá sociálnědemokratická strana dělnická. Z 211 oprávněných voličů se zúčastnilo 204. Platných hlasů 202. Volební číslo bylo 16. Strana sociálnědemokratická obdržela 119 hlasů a Republikánská 83 hlasy. Strana sociálně demokratická obdržela 7 mandátů a strana republikánská 5.
První schůze nového obecního zastupitelstva konala se dne 8. Listopadu 1931 o 9. Hodině
dopolední v úřadovně obecního úřadu.
Ze strany sociální demokracie: Chaloupek Vojtěch domkář č.p. 64
Zahradník Václav domkář č.p. 48
Velíšek Josef domkář č.p. 24
Sladký Vojtěch domkář č.p. 32
Holý Václav domkář č.p. 9
Zahradník František domkář č.p. 52
Šelmát Josef domkář č.p. 68
Ze strany republikánské: Herejk Václav rolník č.p. 28
Skala Vojtěch domkář č.p.42
Zrna Josef rolník č.p.30
Bečvář Josef rolník č.p.17
Velíšek Václav domkář č.p. 34
Starostou obce zvolen V. Chaloupek (6 hlasy), náměstkem V. Herejk (5 hlasy), Za radního zvolen V.Zahradník a V. Skala. Volbu všichni přijali.
Dne 17. října 1931zemřel majitel usedlosti č. 13, Josef Černý. Jel se svým bratrem Vojtěchem
na motocyklu a na rozcestí u Mitrovic se srazil s nákladním autem. Oba byli těžce zraněni . Josef Černý ještě týž den zranění podlehl v plzeňské nemocnici.
Dne 1. Března 1931 pronajal p. Václav Černý svoji usedlost č.p.62 a odstěhoval se do Huti, kde
si zařídil cementárnu .Hostinec pronajal pivovaru ve Strakonicích a pozemky zdejším sousedům. Živnost hostinskou a řeznickou převzal p. Cyril Raška.
V roce 1931 přibylo ve zdejší obci nové obytné stavení č.p.72. Postavil jej p. Václav Vobliza
z č.p.15, ale osud nedopřál mu užít svého nového příbytku. Zemřel již 10. března 1932 zachvácen jsa tuberkulosou.
Téhož roku tj.r.1931 dokončil stavbu nového obytného domku č.p. 73 u pily p. Václav Skala,
mistr tesařský v Sedlišti.
Zima v r. 1932 až do počátku měsíce února byla bez sněhu a tak teplá jako na jaře. Potom ale
přišly tuhé mrazy – až 21°C pod nulou. Jaro bylo zase suché, bez dešťů a chladné. Tráva na lukách dlouho nerostla a ozimy stálým suchem velice špatné.
Do zatímní postupné třídy zdejší školy zakoupena nová kamna značky ,,Fenom“ a pořízeny
nové posunovací tabule.
Dne 18.prosince 1932 sehráno bylo žactvem zdejší školy za režie zat.říd.uč.F.Sikyty dětské
divadelní představení ,,Hadí král“ od J.Berana. Čistý výtěžek 240Kč – byl věnován na zakoupení šicího stroje pro školu.
Obecní knihovna koncem roku 1932 čítala celkem 213 svazků. Obec přispěla na ni úhrnnou
částkou 200Kč. Počet čtenářů opět stoupl.
Sbor dobrovolných hasičů v Sedlišti a Místní osvětová komise sehrály 2 divad.představení,
uspořádaly 3 přednášky a 3 oslavy. Škola 2 dětská divadla.
V tomto roce byly opraveny obecní cesty spojovací k Vrčeni. Položeny betonové roury u
Cihelny a cesta zvýšena návozem. Tím stala se cesta opět sjízdnou. Na čečovické cestě u ,,společnic“ položeny také roury a cesta byla návozem zvýšena.
Měsíc leden byl pln sněhu a silných mrazů. Jaro studené, nevlídné. Celý Červen byl deštivý a
studený. Téměř denně pršelo. Lidé nemohli ani usušit sena. Zato celé léto skoro nepršelo, i v podzimu bylo málo dešťů, čímž nastal všeobecný úbytek vody.
Stálým suchem rozmnožilo se hodně myší. Záplava myší ničila obilí a veškeré rostlinstvo. Myši
byly hromadně ničeny jedem, ale to málo platné. Teprve holomrazy a vlhká zima je trochu zničila.
Hostinec u Chodorů č.p. 57. s 20 strychy půdy byl prodán. Hostinec koupil Vojtěch Matas,
rodák z obce Sence u Plzně. Pole byla prodána ve veřejné dražbě zdejším občanům.
Bývalí hostinský J,Chodora ponechal si malou část polí a stodolu s chlévem. Na rozhraženém
dvorku si vystavěl obytný domek č.p.75 o 3 místnostech. Na obecním pozemku vystavěl si domek p. Vojtěch Skala č.p. 74 a Josef Punčochář č.p.76.
Na cestě ze Sedliště do Čečovic postaven nový kameno-betonový most nákladem 17.380 Kč.
Postaven byl podnikatelem staveb Vojt. Řežábkem z Nepomuku.
Dne 17. Října 1933dopoledne vyhořelo obytné stavení a dílna truhláře Ed. Chaloupka
v Sedlišti č.p.15. Oheň vznikl v dílně od krátkého spojení elektr. vedení. Na místo požáru dostavily se okolní sbory hasičské. Oheň lokalizován místním sborem dobrovolných hasičů. Spáleniště koupil soused p. V. Skřivan a přivtělil ku svému dvoru č.p.14.
Sbor dobrovolných hasičů a místní osvětová komise sehráli v r. 1933 3 divadelní představení,
uspořádaly 4 přednášky a 4 oslavy (7.března, 15. dubna, 6. července a 28. října.)
Obecní veřejná knihovna Husova čítá koncem roku 1933 celkem 221svazků. Obec přispěla
toho roku částkou 200Kč.
V roce 1934 bylo suché a teplé jaro. Brzo bylo zaseto, jarní práce rychle skončeny. Návrat
ptactva byl o mnoho dní dřív než předešlá léta. Ozimy namnoze byly zaorány, protože byly zničeny polními hraboši. Už v polovině dubna byla teplota 26-28°C.
Celý květen a červen vůbec nepršelo. Nepatrné srážky přišly až ke konci června, kdy obilí bylo
již proschlé a trávníky spáleny. Byla velká bída o píci. Hospodáři prodávali dobytek hluboko podcenou. Suché a teplé počasí trvalo až do vánoc. První sníh a mráz se dostavil až 4.ledna 1935.
Zemská školní rada v Praze výnosem ze dne 3.ledna 1934 č.I-1111/2 až 1933, č.z.š.r.144.375
až 1933 za souhlasu zemského úřadu přeměnila zatímní třídu postupnou při zdejší škole s platností od 1.února 1934 v definitivní třídu postupnou a jedno zatímní místo učitelské v místo definitivní. Tímto mění se zdejší škola jednotřídní ve dvoutřídní.
Sbor dobrovolných hasičů a místní osvětová komise uspořádali v tomto roce celkem 4
přednášky (6.března, 20.dubna, 5.července, 28.října), 2 divadelní hry, 1 akademii žákovskou. Školní dítky zúčastnili se činně oslavy 6.března (dětská akademie a recitace), mírové slavnosti na Bílou sobotu u pomníku padlých a 28.října (průvod a recitace).
Obecní veřejná knihovna Husova čítá koncem roku 1934 celkem 237 svazků. Obec na ní
přispěla tohoto roku částkou 180Kč.
Na jaře r.1935 bylo počasí velmi chladné. Veškerá vegetace tím značně zpožděna V druhé
polovině měsíce června přišla veliká parna bylo až 32°C. Senoseč byla provedena za krásného počasí a seno usušeno již před svátkem Petra a Pavla.
Dne 23. Února 1935 zemřel zdejší hospodář Josef Zrna z č. p. 30. Trpěl dlouho nezhojitelnou
chorobou žaludeční. Byl jednou operován v klatovské nemocnici , ale po čase nemoci podlehl. Byl váženým občanem a dobrým hospodářem. Nerad opouštěl své 3 dítky (Marii, Miladu, Josefa) a starostlivou, pracovitou ženu. Hospodářství ujal se jeho bratr Vojtěch , který byl zaměstnán v řeznickouzenářském podniku v Plzni.
Dne 19. Května 1935 provedeny byly volby do Národního shromáždění. Začátek volby
stanoven na 8. hodinu dopolední a konec na 10. Hodinu odpolední. Volební místnost byla v hostinci p.Matase. Zástupcem dohledacího úřadu při volbě do sněmovny poslanecké i do senátu ustanoven p. F. Sikyta, def. říd. uč. v Sedlišti.
Sněmovna poslanecká: součet oprávněných voličů mužů- 104, žen-110, celkem-
214. Volby se zúčastnilo 99 mužů a 106 žen,celkem volilo 205 osob. Bylo 205obálek obsahující 207 hlasovacích lístků. 1 obálka byla neplatná (obsahovala 3 lístky různých kandidátních listů).
Československá sociálně demokratická strana dělnická 101 hlasů
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 83 hlasů
Československá strana národně sociální 9 hlasů
Československá strana lidová 1 hlas
Československá živnostně obchodnická 9 hlasů
Národní sjednocení 1 hlas
Senát: odevzdáno celkem 180 platných hlasovacích lístků. Z toho připadlo na:
Československá sociálně demokratická strana dělnická 87 hlasů
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 72 hlasů
Československá strana národně sociální 9 hlasů
Československá živnostně obchodnická 9 hlasů
Národní sjednocení 3 hlasy
Dne 26. Května provedeny volby do zemského zastupitelstva. Odevzdáno celkem 186 platných
hlasů.
Československá sociálně demokratická strana dělnická 86 hlasů
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 75 hlasů
Československá strana národně sociální 10 hlasů
Československá živnostně obchodnická 11 hlasů
Národní sjednocení 3 hlasy
Národní obec fašistická 1 hlas
Volby do okresního zastupitelstva
Dne 26. Května 1935 byly provedeny též volby do okresního zastupitelstva. Odevzdáno bylo
celkem 187 platných hlasů.
Československá sociálně demokratická strana dělnická 88 hlasů
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 73 hlasů
Československá strana národně sociální 11hlasů
Československá živnostně obchodnická 12 hlasů
Národní sjednocení 3 hlasy
V roce 1935 byla provedena oboustranná kanalizace a regulace potoka v obci nákladem
116084 Kč. Provedena fa. Knot z Plzně. Tím zabráněno bylo vnikání vody do chlévů, sklepů a příbytků při přívalech vodních a velkých deštích. Silnice i náves v obci tím velmi získala.
V tomto roce bylo také vodoprávní řízení na rozšíření regulace místního potoka. Náklad
bude činit 54600 Kč.
Postaveny byly nové obytné domky Pavla Pružince č.p. 77 a Václava Šroubka č.p. 78. M. Valeš,
cestař v Sedlišti prodal domek č.p. 40 p. Jos. Vrátníkovi v Sedlišti a koupil si domek č.p. 47 od Šroubka. Koupě tohoto domku uskutečněna v roce 1936.
Po katastrofálním požáru v Přešíně, kde vyhořelo téměř půl obce, mnoho se hovořilo o
skvělém účinku motorových stříkaček které z velké vzdálenosti a silným proudem hasily požár. Vozové stříkačky nebyly tam nic platny. Vzdělanatel Sboru dobrovolných hasičův Sedlišti, Fr. Sikyta , zdejší řídící učitel, v příslušném proslovu ve schůzi výboru poukázal na možnost poříditi za úsporného hospodaření a eventuelního příspěvku obce motorovou stříkačku pro zdejší obec. Všichni členové Sboru dobrovolných hasičů v Sedlišti byli touto myšlenkou nadšeni a chopili se práce za tímto účelem.
Velmi mnoho zásluh v této práci nutno přičísti jednateli Sboru V.Maškovi, veliteli V. Skřivanovi a starostovi Sboru V. Herejkovi. Přičeněním a zásluhou starosty obce Vojtěcha Chaloupka bylo v obecním zastupitelstvu usneseno , aby motorovou stříkačku koupila obec. TO se také stalo. Motorová stříkačka byla zakoupena od fy. Smekal za 22500 Kč.
Slavnost 40.letého trvání Sboru dobrovolných hasičů a předání motorové stříkačky
Slavnostní předání motorové stříkačky Sboru bylo provedeno při oslavě 40.letého trvání Sboru dobrovolných hasičů v Sedlišti dne 7.července 1935. Slavnost se konala za velmi krásného počasí na návsi u pomníku padlých. Vystoupení žactva a prostná cvičení hasičů na cvičišti hasičském u ,,Chvojek“. Požární poplach na hořejším konci vsi, blízko obecního rybníka.
Pořad slavnosti:
1.) Od 11.hodiny dopoledni vítání hasičských sborů hudbou.
2.) O 1. Hodině odpolední nástup sborů do průvodu na silni u školy a průvod na náves
k pomníku.
3.) Přivítání hostí na návsi starostou obce a starostou sboru.
4.) Recitace žactva (uvítací proslovy p. okresnímu hejtmanovi Dr. Marvanovi, žup. star. jedn., a
náčelníkovi).
5.) Slavnostní řeči (p. okresní hejtman, žup. Starosty, starosty místního sboru).
6.) Slavnostní předání motorové stříkačky starostou obce Sboru dobrovolných hasičů Státní
hymna.
7.) Průvod obcí na cvičiště.
8.) Vystoupení žactva obecné školy v Sedlišti: Dívky: prostá cvičící rytmika, tanečky. Hoši: Prostá cvičení sekyrková (3 oddíly), koníčky.
9.) Cvičení hasičských sborů.
10.)Požární poplach.
11.)Samaritánská cvičení.
12.)Veselice.
Žáci obecné školy v Sedlišti ve cvičebním úboru se sekyrkami.
Žákyně obecné školy v Sedlišti ve cvičebním úboru.
Žákyně obecné školy v Sedlišti ve cvičebním úboru.
Průvod obcí působil nezapomenutelným dojmem. Za státní vlajkou šlo žactvo v cvičebních úborech, za ním dívky v národních krojích, hudba, hosté (p. okresní hejtman Dr. Marvana s chotí p. Sejček, p.Řežábek), starosta obce s členy obecního zastupitelstva, sbory dobrovolných hasičů a občanstvo.
Průběh slavnosti a cvičení byl velmi zdařilý. Zvláště cvičení žactva bylo všemi obdivováno. Při soutěži motorových stříkaček zvítězila v rychlosti a výkonnosti nová motorová stříkačka hasičského sboru Sedliště. Žactvo zdejší školy cvičilo potom ještě za vedení ř. uč. F. Sikyty a uč. M. Haasové při župní slavnosti hasičské dne 7. června 1936 v Srbech a 12 července 1936 v Zahrádce.
Nástup Sborů ku cvičení sekyrkovém při slavnosti 7.7.1935 v Sedlišti.
Závody motorových stříkaček při požárním poplachu.
Rytmické cvičení žaček.
Místní osvětová činnost v r.1935
Místní osvětová komise a Sbor dobrovolných hasičů v Sedlišti pořádali v r.1935 celkem 5
slavností, 2 oslavné ohně, 4 přednášky, 2 divadla a 2 žákovské akademie.
Rok 1936
Sázení stromků
Na jaře roku 1936 dala správa zdejší školy obci 21 jabloňových stromků, které byly zasazeny
žáky druhé třídy podél obecní cesty ode vsi k Čečovicům.
Dne 19.dubna 1936 zemřel rolník Jan Šimáně z č.p.1. Byl raněn srdeční mrtvicí. Na poslední
cestě doprovodily ho zástupy lidu. Dne 2.července zemřela pí. A.Kovářová z č.p.6. Trpěla velmi
žaludeční chorobou. Pochována byla dne 5.července ve Vrčeni za veliké účasti lidu.
Tohoto roku postaven nový obytný domek č.p.79 – majitel Voj.Zahradník, Krejčí. Voj.Zahradník
prodal domek č.p.56 p.Vác.Skalovi, průvodčí vlaku v Plzni.
Silnice Sedliště – Srby
Zřízení stavby silnice Sedliště – Srby provedeno a náklad odhadnut na 124.tis.KČ
Místní osvětová komise a sbor dobrovolných hasičů za součinnosti obecní školy pořádaly
v tomto roce celkem tři slavnosti, 12 přednášek, 3 divadla, 2 dětské akademie, 2 besídky a 3
tělovýchovná vystoupení.
Obec přispěla na knihovnu 150KČ. Zájem o četbu stále stoupá.
Rok 1936 byl studený a deštivý. Úroda na polích hnila, obilí v budkách rostlo. Senoseč byla
špatná. Sklizeň nevalná. Obilí málo sypalo.
Již ve školním roce 1935-36 bylo započato se stravováním chudých školních dítek ve školní
kuchyni. Náklad činil 300KČ. V roce 1936-37 bylo stravováno 10 chudých dítek celkovým nákladem 500KČ. Na státní subvenci přijato 40KČ, zbytek uhrazen z místních prostředků.
Dosavadní kronikář p.František Sikyta odešel služebně na nové působiště v Plzni - Doubravce
dne 1.července. Na jeho místo přišel zatímně p.Václav Ceplecha. Přišel z Kramolína a působil zde jako zatímní řídící učitel do 30.června 1938.
Tento rok pro hospodářské práce a úrody byl příznivý. Senoseč byla v týdnu skončena. Sena
nevymokla. O žních přišly deště teprve ku konci, takže úroda se sklidila z velké části za sucha.
byla pěkná a obolí hojně sypalo. Podzim byl deštivý, podzimní práce byly nepříjemným počasím zdržovány. Zima byla mírná.
V tomto roce zemřela pí.Anna Zahradníková z č.p.43 ve stáří 73 roky, p.Vojtěch Holý z č.p.50
ve stáří 85 roků, p.Tomáš Rojík z č.p.4 ve stáří 63 roky, p.Jan Mařík z č.p. 25 ve stáří 68 roků, který byl vyhledávaným rádcem při onemocnění dobytka. Všichni jmenovaní byli doprovázeni na poslední cestě do Vrčeně velkou účastí lidu.
Novomanželé p.Josef Skala s manželkou rozenou Štádlerovou si postavili t.r.domek č.p.80.
28.května byla provedena kolaudace obecní kanalizace a regulace až k Čížkovskému potoku.
Na základě č. 27.023 okresní úřadu v Přešticích ze dne 22.září 1936 byla zařazena do obecního
rozpočtu na rok 1937 částka 5.tis.KČ na odměření obecních přívorků.
Oslava 87.narozenin prvního presidenta Osvoboditele Dr.T.G.Masaryka. Sbor dobrovolných
hasičů pořádal dne 6.března ,,Masarykovu vatru“. Dne 7.března sehrána byla ochotníky na počest Masarykových narozenin div.hra od J.Veselského ,,Paprsky smrti“. 28.května konána byla veřejná oslava narozenin p.presidenta Dr.E.Beneše s žákovskou akademií.
Dne 14.září 1937 od časných hodin ranních hlásil rozhlas, že pan president Osvoboditel tiše
skonal. Byl to den národního smutku. 21.září konal se státní pohřeb. Mnoho občanů spolu se školními dětmi vyslechlo s hlubokým dojetím průběh pohřbu vysílaným rozhlasem.
Dne 28.října se konala oslava veřejná u pomníku padlých na návsi za hojné účasti občanů.
OD 28.ŘÍJNA 1937 DO ROKU 1951 NEBYLA KRONIKA PSÁNA. DŮVOD NEZNÁMÝ!
Většina občanů v Sedlišti zahajovala nový rok 1952 vesele. Loučili se se starým rokem na
tradiční silvestrovské zábavě, kde o půlnoci zněli přípitky na počest nového roku,aby byl lepší než ten starý.
Počátkem roku bylo počasí mírné, bez sněhu. V polovině ledna však silně přituhlo, napadl sníh, teplota však nepoklesla pod 12°C. Sněhová pokrývka v lesích a na kopcích nepřevyšovala 20 cm, v únoru pak 25cm. Následovali střídavé oblevy s novými srážkami, které však umožňovaly práce v lese, kterých se hojně zúčastňovali zemědělci ze Sedliště.
V měsíci únoru vrátili se z několika měsíční brigády z Kunčic hoši, synové místních rolníků.
Tato okolnost přispěla k zařazení Sedliště mezi málo obcí, které přispěli vysláním pracovních brigád na velké stavby socialismu v naší vlasti. Zmínění hoši, Herejk, Vokáč, Zrna, Nový chovali se na brigádě vzorně, takže byli pochváleni zvláštním dekretem.
Zimní měsíce zaměstnávaly činovníky místní lidosprávy pilným účtováním výsledků loňských
dodávkových úkolů a jiných statistických dat. Naprosté zlepšení všech dodávkových povinností v minulém roce, bylo bráno za podklad pro povolení porážky vepřů a pro vydání šatenky pro rok letošní.
Pro všechny držitele půdy od 0,50ha výměry výše, platila zásada samozásobitelská, tj. těmto
občanům nebyly vydávány potravinové lístky, jakož i jejím rodinám. Výjimku tvořili jen ti zemědělci, kteří byli mimo toho v pracovním poměru a byli t.č. zaměstnáni v některém výrobním sektoru. Výhrada tato ovšem se netýkala jejich rodin, pokud ovšem některý z členů rodiny nebyl sám zaměstnán.
Z okresního národního výboru došly do obce směrná čísla dodávkových úkolů a to jak
v živočišné tak v rostlinné výrobě. Obec Sedliště měla v roce 1952 dodati. 394q pšenice, 381q žita, 85 ječmene, 108q ovsa, 1200q brambor, 18q olejnin, 6q luštěnin. Mléka mělo býti dodáváno 103.600 litrů. Hovězího masa 209q, vepřového 87q, drůbeže 4q, chovných vepřů 14q, vajec 44.380 kusů. Tyto úkoly byly rozepsány mezi místní zemědělce a držitele půdy za účasti členů AVNF. a sice třídně.
Rozvrstvení zemědělců bylo uspořádáno podle výměry zemědělské půdy do 4 rozpisových tříd, z nichž první měla vyšší měrnou kvótu než poslední, kde byly zařazeni zemědělci s menší výměrou než 2ha.
Přes to, že politické vedení obce usměrňované místní org. KSČ projevilo přání, aby podle vzoru jiných pokrokových obcí, byly některé jarní zemědělské práce např. osev jetelovin, provedeny na společném plánovaném postupu, za účelem utvoření větších výrobních lánů, nesetkala se tato snaha s úspěchem.
Rovněž společné práce s v senoseči a jiné práce ve skupinách byla na programu politického
vedení obce, ale nedošlo ani k řádnému plánování, poněvadž bezzemci ve straně nenalézali dostatek vlivu na drobné a střední rolníky, kteří nebyly dostatečně přesvědčeni o vyšších formách společenského hospodaření.
V zimních měsících počátkem roku bylo provedeno oběma lektory ,,Lidových besed“
Jaroslavem Šimáněm a Vlastimilem Ptákem několik poučných přednášek: O vesmíru, O vzniku naší sluneční planetární soustavy. O vzniku naší země, Vznik života na zemi a O prvních lidech. Dále uspořádány byly čtenářské besedy na téma: B.Němcová a její dílo. Účast na těchto lidovýchovných podnicích byla sice malá, ale úroveň byla dobrá.
Mezinárodní den žen oslaven byl za M.D.Ž. vedení M.A.V.N.F. na večeru uspořádaném v hostinci u Noháčků. Kulturní vložky provedlo žactvo místní národní školy za vedení ředitele J.Šimáně.
Počasí v březnu v němž se střídaly četné sněhové a dešťové přeháňky bylo pro jarní práce
zemědělské krajně nepříznivé. Dostavovaly se četné holomrazy, které byly příčinou četného vymrzání ozimů, zejména žita. Pro žito nebyl v roce 1952 příznivý rok vůbec. Jaro, počínající letos vlastně až dubnem zdálo se býti neobyčejně příznivé. Teplé počasí střídalo se s drobnými deštíky. Jarní práce na polích byly prováděny urychleně. Setí jařin provedeno bez obtíží, rovněž brambory byly dobře zasazeny. Lesní zalesňovací práce také dobře pokračovaly.
Ovocné stromy bohatě nasazovaly na květ. Bohužel úroda ovoce byla právě v době květu
citelně ohrožena a sice dvěma pozdními mrazy udeřivšími z nenadání v noci z 16. na 17.května a posléze ze 17. na 18.května. Mrazy tyto nejen že poničily ovocné květy, ale i zeleninu a ranné
brambory z 80%.
Tradiční pouť u sv.Vojtěcha na níž se těšívá hlavně sedlišťská mládež letos zklamala. Pršelo celý den.
Za to 1.máj se vydařil jak náleží. Bylo hezky slunečno. Účastníci manifestačního průvodu
odjížděli do Nepomuka v nákladních autech za doprovodu hudby místního rozhlasu, který toho dne vyhrával už od ranního rozbřesku. Hlavní ulice v Sedlišti byla tentokrát pěkně vyzdobena slavobránami a nápisy. Druhá polovina května byla velmi deštivá a chladná. Byla naděje na hojnou úrodu sena.
Poněvadž měsíc kveten byl v naší vlasti ve znamení boje za mír, došlo také v Sedlišti k mírové
manifestaci nazvané ,,Lidický večer“. Popud k tomuto podniku zavdala místní sokolská jednota, která k tomu účelu pozvala sem z Prahy známého znalce Lidické tragedie Ing.Vlast.Loudu, který v r.1945 na příkaz ministerstva vnitra, tento případ vyšetřoval. Slavnost tato byla pořádána péčí MNV a MAVNF za účinkování žactva národní školy a sokola v tělocvičně u Tesařů. Přednáška Loudou ještě dnes po 10.letech lidické tragedie, působyla otřásajícím dojmem a byla vyslechnuta s nevšedním dojmem porozuměním. K slavnosti byli pozváni četní hosté zejména lidický rodák Dr.Karel Podzemský, který zde předvedl dokumentární film o zničení Lidic fašisty a přednesl zde své vzpomínky z děctví na Lidice.
Krásným doplňkem této zdařilé smuteční slavnosti byly výborně provedené dětské sbory zazpívané žactvem národ. a stř. školy a sborové recitace z nichž Loudova báseň ,,Lidice volají“ provedena byla zde poprvé. Slavnost zhodnotil přítomný zde předseda ONV s.Antonín Bárta a porovnal lidický případ z barbarsky vedenou válkou v přítomné době v Koreji. Zvláštní připomínky zasluhuje i dekorace místnosti jakož i účast přes 200 osob. Byla to nejzdařilejší oslava v tomto roce, která vyvolala také odezvu v krajském tisku. Konala se 31.května 1952.
6 týden později konal se další kulturní podnik v Sedlišti a sice sportovní slavnost zvaný
Sokolský den. Konala se v přírodě na cvičišti v Čihadlech u lesa. Sokolská mládež ukazovala, co dokázala v tělesné výchově. Byly zde předvedeny ukázky prostého tělocviku, výcvik na nářadí, tělocvičné hry a tance, závodivé hry, atletické přebory a volejbalový zápas. Podnik tento měl od vztyčení státní vlajky až do konce dobrou úroveň, ale byl rušen nejistým počasím, chladném a sklonem k mrholení.
V měsíci červnu došlo v obci k četným změnám v lidosprávě i politickém vedení v obci.
Dosavadní předseda MNV Josef Vrátník rezignoval na tuto funkci, poněvadž mu nová povinnost provozního ředitele v hospodářském družstvu v Blovicích /nedovolalo/ nedovolovalo aby se mohl věnovat řízení obce Sedliště. Novým předsedou byl zvolen a jmenován železničář s.Vojtěch Skala z č.p.74. Rovněž místní akční výbor vyměnil předsedu Vlast.Ptáka za nového Jana Šelmáta.
Předsednictvo místní organizace KSČ rovněž vyměnilo předsedu. Stal se jím za odstoupivšího Václava Burdu, Bohuš Šlesinger, lesní hajný.
Letošního roku se osvědčilo staré pořekadlo, že sv.Markéta hodila srp do žita. Kolem
15.července počalo se u nás kosit žito. Úroda žita nebyla valná. Osvědčilo se žito tomu, kdo si opatřil semena z družstva. Úroda pšenice a ostatních obilovin byla lepší, ale v celku nelze mluviti nikterak o dobré sklizni.
Mlácení obilí bylo usměrněno a plánováno vzhledem k omezení přiděleného elektr.proudu
pro obec. Bylo řečeno heslo. Ihned od mlátičky splnit každý svoji dodávkovou povinnost do konce srpna. Tato lhůta byla sice splněna ale za to sklizeň otav zůstala opožděna. Suché počasí srpnové minulo, a když koncem srpna a začátkem září počaly se opožděně sekati otavy, nastaly deštivé přeháňky, které tyto práce narušovaly, takže se sklidilo málo a méně hodnotná píce.
Pozdní tyto deště měly pomoci bramborům, které byly dík ostražitosti a bdělosti letos dosti
zachráněny před mandelinkou. Brambory sice v září ještě přisadily, ale jejich sklizeň byla velmi svízelná, poněvadž celé září bylo neobyčejně deštivé. Brambory sklízely se v dešti a rozmoklých polích. Rovněž osev žita byl opožděný a narušený ve svém průběhu. Pšenice nebyly zasety podle plánu z důvodu nepříznivého počasí. Z plánovaných osevních ploch pro pšenici nebylo možno oseti 5%. Podzimní práce v celku značně zklamaly. Rovněž sklizeň okopanin byla svízelná a mnoho bramborů zůstalo v rozbahněném terénu.
Mizivá byla také sklizeň jadernatého ovoce a peckovin, ořechy nebyly žádné. Kolem
7.listopadu nastalo trvalé zhoršení počasí, které znemožňovalo další práce v polích, dokonce i orbu. Sněhové plískanice byly častým zjevem.
Podle usnesení strany a vlády o upevnění a dalším rozvoji JZD zahájil také okresní výbor KSČ
v Blovicích za účasti státních úřadů řadu akcí směřujících k socializaci našich vesnic. U nás tuto akci vedl zástupce aparátu OVKSČ M.Vokurka z Vlčic. Plán akce byl následující: Ihned po sklizni obilovin přikročit bezodkladně k založení JZD v Sedlišti. První kroky k tomu měla učinit místní organizace KSČ. Dne 13.září 1952 byla na schůzi strany učiněna přihláška do JZD 10 členy výboru a 2 individuální občany, z kterýchto byl ustaven přípravný výbor za předsednictví Václava Modračky z č.p. 19. Za pomoci ONV z Blovic byly vyměřeny hony pro osev ozimů ,, k Srbům a na dílech“ a činěny nezbytné přípravy k scelování a hospodářsko-technické úpravě půdy. Zdálo se, že rozhodný okamžik historického významu nastalo. Hospodářský systém individuality a kapitalismu měl učiniti průchod spravedlivému kolektivnímu hospodářství socialistickém. Ale nestalo se tak. Vlivem mnohých, kteří
v obci nepřáli socialistickému zřízení, kteří se nechávali ovlivňovati nepřátelskou propagandou a šeptandou, kteří dosud lpěli na soukromém vlastnictví, zviklal se pevný úmysl vedoucích činitelů v obci. Snad tu měla vliv i nedostatečná podpora aktivistů okresního národního výboru, kteří měli rodícímu se družstvu pomoci. V pondělí ráno dne 22.září byl místním rozhlasem ústy zemědělského referenta V. Skaly z č.p. 42 odročen úmysl rozorání mezí v honech ,,k Srbům a na dílech“.
Založení JZD v Sedlišti bylo tímto činem odloženo na delší dobu a odsunuto na vedlejší kolej.
Štítková akce, evidence půdy zemědělské. Aby byly rozpisové dodávkové úkoly zemědělcům ukládány spravedlivě podle skutečné výměry, byla provedena evidence katastrů ve všech obcích tzv. ,,štítková akce“ a zjišťován byl pravý stav a výměr zemědělské půdy všech držitelů zemědělské usedlosti. Tuto akci řídil v naší obci ředitel školy J.Šimáně. Že byla tato práce nutná, vysvitlo z průběhů tohoto šetření, neboť zjistily se četné změny jak ve výměře, tak v kultuře parcel a celá akce vyžádala si značného času a trpělivosti.
Zahájení školního roku 1952-53 místní národní školy v Sedlišti, zaznamenalo další pokles stavu žactva. Do školy bylo zapsáno 17 žáků a z toho 3 prvňáčkové.
Škola se svým žactvem je dnes jediným aparátem v obci, který se soustavně zabývá sběrem
odpadových surovin. Žactvo má stanoven přesný plán sběru, výši plánovaného množství a stará se za vedení školy o sběr papíru, hadrů, kostí, prázdných makovic, korku, železa a jiných kovů. Dále zabývá se plánovitě sběrem léčivých rostlin a bobulovin. Místní národní škola učinila kromě toho závazek správě polesí Sedliště, že v podzimních měsících bude pro tuto sbírati lesní semena, zejména žaludy a semena lípy.
Velkým přínosem a doplňkem výchovy mládeže a dospělých byla četná filmová představení
státního putovního kina. Zejména v zimních měsících byla uskutečňována představení ve 14denních lhůtách. Návštěva těchto filmových představení nebyla bohužel kromě dětských, která se pořádala odpoledne, nebyla příliš velká. Příčina nezájmu spočívala hlavně v nevytopeném sálu.
Žactvo místní školy se kromě sběrové akce zúčastňovalo provádění kulturních vložek
k aktuálním příležitostem a oslavám přednášených místním rozhlasem, např. o Stalinových a
Gotwaldových narozeninách, oslavě VŘSR apod. Vložky byly složeny ze sborového zpěvu, recitace, proslovů apod.
Počátek listopadu byl ve znamení odchodu branců, nováčků k vojenské službě. 5 branců
(Mařík Václav, Matas Jar., Nový Josef, Vokáč Josef a Zrna Václav) bylo předem podrobeno zdravotní prohlídce a odjelo ke svým vojenským útvarům. Z vojenské služby se vrátili dva vysloužilci, Palacký Jaroslav, radiomechanik a tesař Velíšek Václav, oba s velmi dobrými kádrovými posudky, s přínosem pro civilní službu.
Tohoto roku vstoupili tito do stavu manželského:
1) Josef Matas ,učitel hosp.školy, který si vzal Zdeňku Komorousovou z Blovic a který se z obce
odstěhoval.
2) Do obce se přistěhoval a přiženil dělník Karel Krpejš sňatkem s Jaroslavou Pružincovou.
3) Dále se přiženil Václav Hanzlík z Kladrubců sňatkem s Annou Punčochářovou z čp. 69. Jmenovaný nastoupil po svatbě s místními branci do presenční vojenské služby.
4) Dále uzavřeli sňatek Václav Vrátník z čp. 31 a Bohuslava Kroftová z čp. 70.
5) Ze Smetalek se přistěhoval do rodiny Bečvářů čp. 17, Vrbík Josef, který pojal za manželku Růženu Bečvářovou.
6) Šestý sňatek byl Jana Šelmáta s Marií Punčochářovou ze Srb.
Počet zemřelích i narozených je tentokrát stejný. 31.1 zemřela Barbora Vítková, 18.2. Karolina
Vachudová, 26.5 Marie Kajerová, 8.6. Josef Vachuda a 22.10 Josef Velíšek z čp.24.
Nově narozené děti: Josef Skala, Jarmila Jedličková, Zdeněk Zavadil, Helena Hanzlíková a
Václav Fiala.
Koncem roku se podařilo MNV založit v Sedlišti místní výbor žen. Všechny dřívější snahy
k utvoření zastoupení žen v lidosprávě a zapojení žen do aktivní činnosti ve prospěch hospodářství, kultury a socializace dosud ztroskotávaly. Až v listopadu se podařilo úsilí předsedy MNV Voj. Skaly, získat skupinu aktivních žen, které mají býti základní buňkou, nejen pro spolupráci žen v hospodaření v obci, ale nalézt vřelejší poměr vedení obce k rodinám a postavit ženu na takovou výši která jí v lidově demokratickém státě náleží a přísluší. Předsedkyní byla zvolena Božena Zahradníková z čp.48.
Zemědělský a zásobovací referent MNV pracoval ke sklonku roku na bilanci dodávek a jejich
plnění. V rostlinné výrobě v celku může se říci, že byly dodávky splněny až na olejniny, kterých bylo dodáno 96%. V živočišné výrobě nebyly dodávky splněny u vepřového masa z kterého scházelo 5% a hovězího 9%. Nejhorší bilance byla v dodávce mléka, kterého scházelo dodat 6300 l. Vajec scházelo dodat pouze 200 ks
Zima se ukázala velmi silně koncem roku. Sněhová pokrývka vydržela téměř do vánoc, četné
mrazíky se střídaly s oblevami, takže se zdálo, že budou vánoce na blátě, ale ve vyšších polohách se sníh udržel i přes svátky.
Nový rok 1953 se projevil mírným počasím. Od vánoc ležely jen zbytky starého sněhu. Občané
toho dne vyspávali po silvestrovské zábavě, která se tentokrát opět konala v hostinci „u Noháčků.“ Pořadatelem zábavy byla místní organizace KSČ.
V lednu dlužno zaznamenati významnou událost pro Sedliště. Oba hostince v Sedlišti, dosud
soukromé, měly být zrušeny a zřízen jeden družstevní ,, u Noháčků“. Druhý hostinec ,,u Tesařů“ bude používat místní organizace Sokol.
Výročí památných dnů ,,Vítězství pracujícího lidu“ bylo oslaveno 25.února slavnostní schůzí
lidu v hostinci ,,Jednota“ čp.57, při které provedli kulturní vložku zástupci ČSM a žáci národní školy.
Překvapující zpráva o úmrtí předsedy lidových komisařů SSSR generalissima J.V.Stalina došla
do Sedliště 5.března. MNV uspořádal v den pohřbu smuteční tryznu v hostinci ,,Jednota“ za účasti 45 osob a školní mládeže. Za pracující promluvil Jan Šelmát. Potom byl vyslechnut smuteční pořad z Prahy.
8.března se konala oslava Mezinárodního dne žen za účasti 85 osob. V programu byly zařazeny
básničky žáků národní školy, psaníčka dětí rodičům a kulturní vložka ČSM.
14.března došla další zdrcující zpráva o úmrtí presidenta republiky s.Klementa Gottwalda.
Občané poslali ze své smuteční schůze konané 15.března do Prahy československé vládě soustrastný telegram. Ve čtvrtek 19.března v den pohřbu milovaného presidenta a vůdce pracujícího lidu, byla uspořádána MNV a AVNF smuteční tryzna ve vydekorované třídě místní národní školy. Kondolenční podpisové akce se zúčastnilo 181 osob. U katafalku v čele vyzdobené místnosti se s obrazem presidenta, stála nepřetržitě čestná stráž požárníků, komunistů, svazáků a žactva školy.
21.března byl zvolen presidentem republiky soudruh Antonín Zápotocký, což občané v Sedlišti
uvítali s upokojením a v živé radosti, která vyznívala z jejich rozhovorů.
V tuto dobu bylo započato se setím jařin. Jitra jsou sice chladná s četnými mrazíky (-2°C), ale
přes den bylo teplo. Na polích i v lese se projevuje nedostatek vláhy. Brambory byly zasázeny bez obtíží. Přání zemědělců, aby zapršelo se splnilo až 27.března.Duben byl už dostatečně deštivý. Pěkné slunečné počasí bylo 1.máje, kdy 112 občanů Sedliště odjíždělo na oslavu do Nepomuka.
Změna v peněžnictví, tzv. měnová reforma proběhla 1.června v naší obci celkem klidně. Ztrátu
utrpěli hlavně ti občané, kteří neměli důvěru ve státní spořitelnu a peníze schovávali doma. Že zmizeli z obce chudáci, o tom svědčí i to, že ,,chudá“ vdova A.Metličková z čp.47 měla doma naspořeno 140000Kčs.
7. června bylo započato se senosečí, ale počasí příliš nesloužilo. Střídala se oblačnost
s deštěm. Deště trvaly i v době žní, přesto však byly zorganizovány noční žňové hlídky občanů. Zásahy požárníků však nebylo zapotřebí.
K 10.výročí úmrtí Julia Fučíka uspořádala místní skupina ČSM dne 11.září oslavu v hostinci.
Bylo předneseno pásmo o životě a díle tohoto národního hrdiny. V říjnu uspořádala NF v Sedlišti sbírku na postižené válkou v Koreji. Vynesla 500Kčs.
Dodávkové úkoly zemědělců nebyly do konce roku splněny všemi zemědělci na 100%. Hodně
zůstalo dluhů v dodávce mléka, masa a vajec. V rostlinné výrobě byly dodávky splněny.
V roce 1953 se v Sedlišti narodili tito občánci - Stanislav Šelmát, Jana Krpejšová, Miroslava
Burdová. Zemřeli tito občané – Marie Chaloupková, Josef Vokáč, František Lehečka. Do stavu
manželského vstoupili: 1) Libuše Rojíková a Stanislav Viktora, 2) Anna Bernardová a Vojtěch Kolář.
Dne 16.května 1954 se konaly volby do nár. výborů. Kandidáti do MNV:
1) Šelmát Jan 33let zedník 140hlasů
2) Pták Vlastimil 48let lesní správce 122hlasů
3) Modračka Václav 50let zemědělec 145hlasů
4) Holá Růžena 48let v domácnosti 140hlasů
5) Šelmátová Anna 54let v domácnosti 159hlasů
6) Rojíková Marie 39let v domácnosti 108hlasů
7) Krpejš Karel 30let dělník ČSD 108hlasů
8) Černý Bohumil 48let strážný 152hlasů
9) Vrátník Stanislav 31let kovář 121hlasů
13.března večer se konala v hostinci smuteční oslava 1.výročí umrtí J.V.Stalina a K.Gottwalda.
K MDŽ se konalo 7.března, v neděli odpoledne v hostinci u Noháčků pásmo písní, veršů a tanečků, ve kterém vystoupili žáci ZDŠ v Sedlišti. 5.dubna a 8.května se konaly dvě rozhlasové relace:
a) Změnila se tvář naší země
b) Význam 9.května ve verších a próze (přednesli žáci nár.školy)
28.dubna byla poslední předvolební schůze při které vyslechli občané kulturní vložku nacvičenou žáky a žákyněmi ZDŠ. 13.května přednesla MUDr. Ema Královcová přednášku ,,Boj proti rakovině“.
4.srpna bylo započato se žňovými pracemi, kosení žita. Ten den se dostavila prudká bouře
s kroupami. Sklizeno bylo dobře a včas. Počasí bylo po celý rok celkem obvyklé. 7.července ráno začalo nepřetržitě pršet. Potok nestačil všechnu vodu svézt, proto došlo k rozvodnění. V obci byla 8.července na noc vyhlášena pohotovost.
V polovině měsíce ledna (16.-17.ledna) se přehnala přes Čechy silná větrná bouře od JZ
rychlostí 100-160km/hod. V naší obci natropila mnoho škod na střechách. Jaro lze celkem
charakterizovat jako vlhké a studené.
8.-10.ledna bylo připevněno elektrické vedení na školní budovu v souvislosti s přemisťováním
sloupů, které vedení nesou. Stalo se tak proto, že bude rozšířena zatáčka silnice, po níž bude jezdit denně autobus z obce Zahrádka do Nepomuka. Úsek okresní silnice mezi školou, lépe řečeno zatáčka od čp.16 až k rozcestí u čp.7 a čp.6, byly brigádnicky občany ze Sedliště a Zahrádky rozšířen. Byla odkrojena část zahrady Vojt.Skřivana a Vojt.Kováře. Práce se zúčastnili téměř všichni občané.
Dne 22.ledna byly vykonány na MNV doplňovací volby dvou členů, za odstěhované:
M.Rojíkovou a B.Černého. Nově zvolenými kandidáty byly: Vojtěch Skala z čp.74 a Jaroslav Matas z čp.11.
19.února pořádala ZOČSM maškarní ples. Počet účastníků byl asi 150 osob. Za patronace
MNV uspořádal výbor žen s Jednotou oslavu MDŽ s pestrým programem, sestávajícím s tělocvičného, recitačního a pěveckého vystoupení a promítání filmů. Celková účast byla asi 150 osob. Slavnostním řečníkem byla R.Šimková z ONV. Celek řídil a vynikajícím způsobem uspořádal Vl.Pták – nadlesní t.č. kulturní referent MNV. Je nutné připomenou, že S.Šimková poprvé hovoří ve své řeči o nově zřízené a ,,otvírané“ kulturní jizbě v hostinci ,, Na radosti“ čp.62.
K 9.výročí osvobození vlasti Rudou armádou MNV, ČSM a nár.škola se podíleli na vytvoření
čtyř alegorických obrazů. Účastník bojů na Dukle vyprávěl přítomným své paměti z bojů. Účinkující mládež byla odměněna hojným potleskem.
30.července byl pokládán telefonní kabel ke státním účelům. Byl kladen do vyhloubeného
příkopu podél silnice. Zahrnování kabelu bylo prováděno buldozerem, což zajímalo nejen mládež, ale i mnohé dospělé, kteří viděli tento stroj poprvé.
Pohostinské divadelní vystoupení sehráli dne 1.května lesní zaměstnanci ze Spáleného Pořičí.
Účast byla hojná.
Dne 1.června zemřel náš obvodní lékař MUDr. Karel Královec ve věku 50let. Služebně
nastupuje manželka zemřelého pí.MUDr. Ema Královcová.
21.srpna sehrál ČSM divadelní představení od Štolby: Na letním bytě za režie Vl.Ptáka. Počet
účastníků byl asi 215. Tvořila je většinou zdejší mládež i z blízkého okolí. ČSM byl touto hrou zapojen do soutěže. 1.září začínal nový školní rok s 12 dětmi, což byl nejnižší stav za léta od r.1913.
Žně se protáhli až do poloviny září. Tohoto roku nebylo ve zdejší obci narozených. Zemřeli –
Anna Herejková, Marie Kovářová, Martin Janoch, Vojtěch Holý, František Motl. Údaje od r.1952 –
1955 byly přepsány ze zápisků někdejšího kronikáře Jar.Šimáně, ředitel školy.
Protože dosavadní kronikář Jaroslav Šimáně odešel do důchodu a přestěhoval se za svým
synem, byla jsem pověřena já, Hana Žáková úkolem kronikářky. Úkolu jsem se ujala od roku 1965. Narodila jsem se 13.8.1948 v Mariánských Lázních. Po ukončení základní devítileté školy v Nepomuku, pracuji ve Strojně početní stanici v ETD Plzeň. V současné době zastávám funkci předsedkyně ČSM a vedoucí pionýrů ZDŠ v Sedlišti.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
Dnes je 25.4.2024
Svátek má Marek
Zítra má svátek Oto
Státní svátky a významné dny na zítřek:
